Ctibor, Ctibora
pes:Colette
kočka:Leon
zítra:
Blažena, Gordon
pes:Beckie
kočka:Betyna
Půjdete volit?
Praha 8. května 2025 (PROTEXT) - Snímky z druhé světové války, ale také z dalších válečných konfliktů představuje nová fotografická výstava ČTK Válečné okamžiky. Národní zpravodajská agentura ji připravila k 80. výročí ukončení druhé světové války. Putovní venkovní expozice je od tohoto týdne k vidění ve Valdštejnské zahradě Senátu. Jeho předseda Miloš Vystrčil dnes výstavu slavnostně zahájil v rámci Dne otevřených dveří horní parlamentní komory.
Hlavní část expozice tvoří snímky z druhé světové války. Přináší i výběr fotografií z dalších konfliktů z posledních 80 let, z nichž některé bývají z hlediska historie reportážní fotografie označovány za přelomové či ikonické. Výstava ukazuje, jak fotoreportéři mapovali nejen místa bojů, ale i civilní život či další události s válkou spojené. Připomíná rovněž, jak se některé snímky staly součástí propagandy. K vidění jsou i fotografie, které získaly mezinárodní či domácí ocenění.
“Na výstavu jsme vybrali téměř 140 fotografií. Pocházejí nejen z dobové produkce ČTK, ale také z velkého množství zahraničních zdrojů, které zastupuje společná fotobanka ČTK/Profimedia. Vedle fotografií zahraničních agentur jde i o archivy různých institucí,” uvedl šéfredaktor Fotobanky ČTK Petr Mlch, který je spoluautorem výstavy. Některé snímky zapůjčila společnost Czech Photo, která organizuje domácí soutěž Czech Press Photo.
Ve Valdštejnské zahradě bude výstava do 29. května, po celý květen je její kopie k vidění rovněž v Centrálním parku na Pankráci. Mimopražskou premiéru bude mít na přelomu července a srpna v rámci festivalu Letní filmová škola v Uherském Hradišti, na podzim se vydá do Šumperka a do Brna.
Součástí výstavy je i několik podcastů k fenoménu válečné fotografie, které připravili studenti žurnalistiky FSV UK v rámci kurzu agenturní žurnalistiky v Akademii ČTK. K dispozici jsou i pracovní listy pro školy. “Stejně jako předchozí putovní výstavy ČTK je i ta letošní naším příspěvkem k doplnění výuky společenských věd. Ze škol ve městech, která naše výstavy hostila, máme velmi hezkou zpětnou vazbu,” uvedla šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková, která je spoluautorkou expozice.
Putovní venkovní fotografické výstavy ČTK pořádá od roku 2018, kdy u příležitosti stého výročí založení Československa a ČTK připravila expozici Okamžiky století. Ta měla rovněž premiéru ve Valdštejnské zahradě. V následujících letech připravila ČTK výstavy Okamžiky sametové revoluce, Nežádoucí okamžiky, Olympijské okamžiky, Česko/slovenské okamžiky a Prezidentské okamžiky. Zatím poslední byla expozice 100kamžiků, v níž ČTK loni zmapovala století vlastní fotografické produkce.
Kontakt:
Hana Koutná
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
Berlín 7. května 2025 (PROTEXT) - Auditoři kritizují, že Evropská komise poskytla stovky miliard eur bez dostatečné kontroly. Toto počínání by mohlo mít důsledky i pro příští rozpočet EU, píše německý deník Handelsblatt.
Evropská komise převádí peníze z Fondu obnovy po covidu (NextGeneration EU), aniž by zajistila jejich řádné využití. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnil Evropský účetní dvůr.
Hodnocení auditorů, vydané krátce před vypršením platnosti fondu pomoci ve výši 723 miliard eur v příští roce, je podle expertů zdrcující. "Není jasné, co EU za tyto peníze dostává,“ vysvětlila hlavní auditorka Ivana Maletičová.
V rozporu s prezentací komise není "covidový fond“ nástrojem založeným na výkonnosti, protože neexistují žádné informace o skutečných nákladech projektů, které jsou z něj financovány. Na základě údajů poskytnutých komisí není možné provést analýzu nákladů a přínosů, míní účetní.
"Podmínky plateb navíc nejsou jasně definovány. Existuje mnoho překryvů s jinými programy EU, a prostředky, které již byly vyplaceny, obvykle nelze získat zpět, a to ani v případě porušení pravidel,“ uvedla Maletičová.
Fond pro oživení měl zmírnit krizi
EU se dohodla na zřízení fondu v roce 2020 a poprvé za něj převzala společný dluh. Ze 723 miliard eur si členské státy vyžádaly 650 miliard eur, zbytek propadl. Fond končí v srpnu 2026, do té doby musí být všechny peníze vyčerpány. Největšími příjemci jsou Itálie a Španělsko.
Cílem fondu bylo zmírnit hospodářské škody způsobené pandemií a zároveň podpořit digitální a ekologickou transformaci. Komise se s každou vládou dohodla na národním plánu obnovy, který výměnou za dotace EU stanovil určité reformy.
Podle názoru lucemburských auditorů má však fond závažné nedostatky. Podle Účetního dvora bylo do konce roku 2024 dokončeno pouze 16 procent všech projektů a bylo dosaženo 28 procent milníků. Komise nicméně vyplatila již 42 procenta prostředků. Podle názoru odborníků to ukazuje, že kritéria jsou příliš laxní.
Znalci kritizují skutečnost, že termíny plateb jsou stanoveny na základě jednání s členskými státy. V některých státech to vede k tomu, že "značná část prostředků je vyplacena ještě před dokončením opatření“.
Auditor Jorg Kristijan Petrovič uvedl, že komise se při odhalování zneužívání prostředků příliš spoléhá na samotné členské státy. Vlády nakonec kontrolovaly samy sebe. Bylo také možné, že země pobíraly dotace EU na reformy a pak je zase zrušily.
Komise se proti kritice ohrazuje
Komise naopak považuje fond pro vymáhání pohledávek za velký úspěch a v úterý jej obhajovala před kritikou Účetního dvora. Existují "různé výklady právních pojmů“, uvedl úřad. Platby jsou skutečně vázány na výkonnost: úřad nevyplácí peníze, pokud členský stát neplní své reformní závazky.
Odpovědný místopředseda Evropské komise Raffaele Fitto uvedl, že fond je "mocným nástrojem“, který podpořil růst v Evropě a přispěl k provádění důležitých reforem pro konkurenceschopnost.
Obnovená debata o koronárním fondu by mohla mít důsledky pro příští víceletý finanční rámec EU (2028 až 2034). Komise hodlá v létě předložit návrh rozpočtu a mohla by přijmout některé zásady fondu pro obnovu po pandemii koronaviru.
Rýsují se dopady na příští rozpočet
Existuje myšlenka, že v budoucnu nebudou finanční prostředky EU vynakládány prostřednictvím desítek účelově vázaných programů EU, ale budou rozdělovány členským státům prostřednictvím národních plánů, které budou moci samy rozhodovat o jejich využití.
Prostředky z rozpočtu EU jsou v současné době také vypláceny po předložení faktur, tj. až po dokončení projektu. To činí celý systém těžkopádným. V budoucnu by EU mohla provádět více zálohových plateb, jako to nyní dělá v případě Fondu obnovy, a na oplátku požadovat reformy od členských států.
Vzhledem ke zjištěným závažným nedostatkům však Účetní dvůr varuje před přenesením principů zmiňovaného fondu do rozpočtu EU. Tento model měl své opodstatnění, když šlo o rychlou podporu ekonomiky na počátku pandemie, připomněla Maletičová. Měl také značné nedostatky.
Jako příklad uvedla, že mnohé vlády využívají pomoc v souvislosti s koronavirem k podpoře programů dalšího vzdělávání. Důkaz úspěšnosti se však pro komisi v jednotlivých zemích značně liší.
Některé země hlásí pouze zřízení vzdělávacího kurzu. Jiné vykazují počet účastníků - nebo dokonce počet úspěšných účastníků. "Komise hovoří o kritériích výkonnosti, ale často se nejedná o měřitelnou výkonnost,“ řekla Maletičová.
Dalším kritizovaným bodem je nevyřešené splácení dluhu za půjčené prostředky do fondu. Když členské státy EU rozhodovaly o novém fondu v roce 2020, nechaly tuto otázku otevřenou. V současné době to vypadá, že splácení bude muset být od roku 2028 prováděno z rozpočtu EU. Od té doby navíc prudce vzrostly úrokové sazby – a náklady na splácení jsou proto výrazně vyšší, než se původně počítalo.
"V budoucnu by se komise měla chránit před rostoucími úrokovými náklady a předem se dohodnout na splátkovém plánu,“ nabádá Petrovič. "Je naprosto nezbytné, aby komise vzala tyto zkušenosti v úvahu před vypracováním víceletého finančního rámce.“
Kontakt:
Igor Záruba
manažer projektu
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
ČTK bude ve středu 7. května v servisu PROTEXT VIDEO vysílat on-line akci Operace Naděje 80. – vysílání z Vojenského historického ústavu věnované konci druhé světové války a situaci na Ukrajině se Světlanou Witowskou a Jindřichem Šídlem. Během dne mimo jiné vystoupí historici VHÚ Prokop Tomek, Jindřich Marek, Jiří Plachý, Tomáš Jakl, Michal Cáp, Jindřich Rajlich a Karel Straka. Vysílání dále například zúčastní Lenka Víchová, Vlastislav Bříza, Michael Romancov, Petr Kolář, Michal Stehlík, Martin Groman nebo Jiří Padevět.
Přímý přenos, který je médiím k dispozici ZDARMA, začne v 10:00.
Přímý přenos mohou použít všichni uživatelé bez omezení, a to jak na svých webových stránkách, tak na facebooku.
Zasíláme kód přenosu pro vložení do webových stránek.
Dotazy ohledně materiálů označených jako VIDEOSTREAM ZDARMA prosím adresujte na tel.: +420 222 098 330, protext@ctk.cz.
PROTEXT
<iframe width="560" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/sNvIOmhxsy8?si=BBuPTgwDjp5qb5PU" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
Praha 5. května 2025 (PROTEXT) - Sdružení místních samospráv ČR se připojilo k Memorandu o podpoře společenské odpovědnosti zaměstnavatelů, kteří aktivně podporují své zaměstnance vykonávající činnost dobrovolných hasičů.
"Dobrovolní hasiči, jako nepostradatelná součást systému ochrany obyvatelstva, přispívají nejen k zajištění bezpečnosti a záchraně životů, ale také ke zvyšování kvality života v našich obcích. Podpora zaměstnavatelů, kteří svým pracovníkům vytvářejí podmínky pro výkon dobrovolnické činnosti, je klíčovým prvkem, který přispívá k rozvoji této záslužné iniciativy,“ říká Jiří Černý, člen předsednictva SMS ČR a starosta obce Zlatá Olešnice.
SMS ČR je přesvědčeno, že memorandum vytvoří prostor pro hlubší spolupráci mezi státními institucemi, zaměstnavateli a dobrovolnickými organizacemi působících na úseku požární ochrany. Memorandum rovněž přispěje k lepšímu informování zaměstnavatelů o přínosech dobrovolnické činnosti a povede k zapojení dalších společností.
Sdružení zároveň podporuje iniciativu "Firma přátelská k dobrovolným hasičům“, která si klade za cíl oceňovat společnosti poskytující podporu svým zaměstnancům v této činnosti v rámci zákonných požadavků a vyvíjejících aktivní podporu pro výkon dobrovolnické hasičské činnosti. SMS ČR věří, že ocenění a propagace firem s takovým přístupem inspiruje další společnosti a přispěje k vytvoření přátelského pracovního prostředí pro všechny dobrovolné hasiče.
Memorandum podepsali již dříve ministr vnitra Vít Rakušan, ministr práce a sociálních věcí Maria Jurečka, Hasičský záchranný sbor České republiky, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Moravská hasičská jednota, Česká hasičská jednota a iniciátor memoranda společnost GasNet, s.r.o. a spolek Svatý Florián-Dobrovolní hasiči roku. Jde o důležitý krok k uznání zásadní role dobrovolných hasičů a firem, které umožňují svým zaměstnancům věnovat se této činnosti.
Kontakt:
Šárka Kuželová, tisková mluvčí SMS ČR, kuzelova@smscr.cz
O Sdružení místních samospráv ČR
Sdružení místních samospráv ČR je nevládní apolitická organizace s celostátní působností, která sdružuje a hájí zájmy obcí a měst v ČR. Agenda SMS ČR dnes zahrnuje připomínkování nejrůznějších legislativních návrhů, prezentaci a prosazování potřeb menších obcí a měst, hájení zájmů venkova a jeho obyvatel a spolupráci v boji proti korupci ve veřejné správě. SMS sdružuje téměř 2600 členů.
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
Praha 5. května 2025 (PROTEXT) - Osobní doklady v posledních letech prochází revolučními změnami. Digitalizace, biometrie a nové ochranné prvky zajišťují vyšší bezpečnost a usnadňují identifikaci. Co to znamená pro občany a jaké technologie budeme v budoucnosti využívat? Rozhovor poskytl Lukáš Pugner, vedoucí projektů pro eGovernment společnosti Monet+.
Biometrické prvky se staly nedílnou součástí cestovních dokladů. Pasy a Občanské průkazy obsahují otisky prstů i sken obličeje. „Dnešní doklady už nejsou jen kusem plastu, ale sofistikovaným nositelem biometrických dat, která pomáhají rychlé a bezpečné identifikaci," vysvětluje Lukáš Pugner.
„Na letištích dnes vidíme automatizované systémy, jako jsou E-Gates, které využívají rozpoznání obličeje pro urychlení pasové kontroly. Dalším trendem je DTC Digital Travel Credentials, Digitální cestovní identita (DTC) podle standardů ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví), která změní přístup k cestování.”
Občanské průkazy se vyrábějí z polykarbonátu, který je odolnější a tím je zaručena jeho životnost po dobu platnosti. „Moderní bezpečnostní prvky, jako jsou laserové gravírování, patří mezi velmi účinné ochranné prvky proti padělání a v kombinaci s elektronickou částí dokladu, která je personalizována při výrobě, zajišťuje vysokou úroveň bezpečnosti.“
Viditelné ochranné prvky se staly běžnou součástí osobních dokladů, ale jejich vizuální podoba se průběžně inovuje tak, aby byly i nadále obtížně padělatelné.
Evropská unie pracuje na standardizaci elektronické identity v rámci nařízení eIDAS 2.0. Cílem je sjednocení identifikačních systémů pro online služby a přeshraniční ověřování totožnosti. Například využití systémů jako EES (Entry/Exit System) nebo ETIAS pro sledování vstupu do Schengenu. Nově bude zaváděna i EUDIW (evropská peněženka digitální identity).
„Díky jednotné evropské identitě se občané budou moci snadno prokázat a v budoucnu i přihlásit do online služeb v jakékoli členské zemi. To zjednoduší řadu administrativních procesů a zvýší bezpečnost při ověřování totožnosti," vysvětluje Lukáš Pugner.
Jednou z největších výzev budoucnosti je přechod na postkvantovou kryptografii (PQC). Kvantové počítače mohou prolomit současné šifrovací algoritmy, a proto se vyvíjejí nové kryptografické technologie odolné vůči těmto hrozbám.
Lukáš Pugner upozorňuje: „Je nezbytné začít implementovat kvantově bezpečné algoritmy již nyní, abychom ochránili osobní data v budoucnosti. PQC najde využití v technologiích elektronických podpisů, šifrování osobních údajů a bezpečné autentizaci.”
„Osobní doklady obsahují celou řadu citlivých údajů,“ doplňuje Lukáš Pugner. „Právě proto bude v blízké době nezbytné implementovat nové postkvantové kryptografické algoritmy, které nahradí dosavadní standardy, jako jsou RSA nebo ECDH. Algoritmy jako ML-DSA nebo ML-KEM, které jsou standardizovány americkým úřadem NIST, zajistí, že doklady zůstanou chráněné i v době kvantových počítačů a zabrání jejich padělání nebo neautorizovanému čtení.“
Moderní digitální doklady se postupně stanou standardem a implementace nových kryptografických technologií zajistí jejich dlouhodobou bezpečnost. Proto má smysl již nyní plánovat migraci na kvantově bezpečné technologie. K tomuto kroku vyzývají i evropské bezpečnostní agentury, které ve společném prohlášení zařadily migraci na PQC mezi hlavní priority.
„Státy by měly již nyní plánovat přechod na kvantově bezpečné technologie, aby jejich identifikační systémy zůstaly chráněné i za několik desetiletí. My sami jsme se aktivně zapojili do výzkumu těchto technologií a jejich aplikace pro eGovernment. Jsou nezbytné pro dlouhodobou bezpečnost osobních dokladů," uzavírá Lukáš Pugner.
Zdroj: MONET+,a.s.
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
ČTK bude v pondělí 5. května v servisu PROTEXT VIDEO vysílat on-line tiskovou konferenci, na níž zakladatelé Tomáš Rouda a Jiří Fábera představí novou pravicovou stranu Voluntia. Představeno bude základní ideové ukotvení, cíle strany jak pro nejbližší volby do PS 2025, tak i cíle pro delší časový horizont. Kromě zakladatelů se zúčastní i statutární zástupce Dominik Hais a další vybraní členové strany, kteří představí svůj pohled na politické směřování naší země.
Přímý přenos, který je médiím k dispozici ZDARMA, začne v 10:30.
Přímý přenos mohou použít všichni uživatelé bez omezení, a to jak na svých webových stránkách, tak na facebooku.
Zasíláme kód přenosu pro vložení do webových stránek.
Dotazy ohledně materiálů označených jako VIDEOSTREAM ZDARMA prosím adresujte na tel.: +420 222 098 330, protext@ctk.cz.
PROTEXT
<iframe width="560" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/aXzD9foDpcs?si=tK44npmpzFp-a6_K" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
Praha 30. dubna 2025 (PROTEXT) - Moderátorka Libuše Bautzové hovořila s analytikem, expertem na evropské záležitosti a členem poradního orgánu vlády NERV Petrem Zahradníkem o dopadu geopolitických změn na chod unijní politiky soudržnosti, kterou zpravidla sedmiletý finanční rámec zacementuje a nemění. Momentálně je tomu jinak, a EU se snaží najít odpovědi na celou řadu nových otázek.
Změna geopolitické situace, zapříčiněná zejména v pořadí druhým příchodem Donalda Trumpa do Oválné pracovny v Bílém domě a následnými kroky jeho administrativy, má dopad na politiku soudržnosti Evropské unie, připouští Petr Zahradník. „V současné době probíhá proces takzvané revize, to znamená redefinování kohezní politiky. Evropský rozpočet je tradičně rigidní a obtížně reaguje na impulzy, které vzniknou poté, co je schválen víceletý finanční rámec. Nyní jsme svědky v podstatě nejvýznamnější reakce v průběhu (aktuálního) období, a kohezní politika se skutečně mění,“ konstatuje ekonom.
Novinka spočívá v tom, že se klade důraz na na oblasti, spojené se zhoršenou geopolitickou situací. „V kohezní politice jsou daleko více viditelné projekty, které souvisejí s obranou a bezpečností. Týká se to nejenom průmyslového zboží, využitelného pro účely války i pro nevojenské účely. Hodně se projevují věci tzv. krizového managementu, civilní obrany a tak dále,“ líčí Petr Zahradník.
Zároveň přetrvává odraz Draghiho zprávy. „Silný akcent směřuje na konkurenceschopnost, na podnícení inovačního potenciálu.“
Celý podcast si můžete poslechnout ZDE
Dalším okruhem, který Evropa řeší, třebaže úplně nesouvisí s geopolitickými změnami, je dostupnost bydlení. Následují otázky spojené s klimatem, třeba v kontextu záplav, nebo naopak nedostatku vody a šetrného hospodaření s ní. „Posledním bodem je evergreen uplynulých mnoha let, energetika v oblasti energetických zdrojů, propojenosti sítí a podobně,“ doplňuje analytik.
Z jeho pohledu jde o zásah do parametrů kohezní politiky, jaký EU dosud nezažila. „Je to reakce, jakým způsobem reaguje unijní soudržnost na nastalé změny. A souběžně je kohezní politika revidována v průběhu současného stávajícího období, protože vrcholí přípravy na období 2028 a další roky. Myslím si, že se tato revize do chystané budoucnosti promítne,“ říká Zahradník.
Domácí vize, již chystá ministerstvo pro místní rozvoj s povolanými experty (o práci tohoto týmu jsme informovali v únorovém podcastu), se teď zabývá potřebami regionů.
„Je to velmi hutná kapitola, nazývá se územní dimenze. Popisuje specifické potřeby a specifické parametry jednotlivých regionů. Intuitivně je zřejmé, že potřeby Karlovarského kraje se velmi výrazně odlišují od těch v Jihomoravském kraji nebo v Praze,“ nastiňuje Zahradník a dodává, že současná pozornost věnovaná regionům je skutečně mimořádná.
Nicméně ani regiony v České republice nezůstávají odtrženy od toho, co se děje ve světě. „Je snaha nalézt nějakou územní dimenzi v oblasti obrany a bezpečnosti. Jde opět o témata krizového managementu, odolnosti, vytváření zásob pro případ nějakých horších situací – o využití třeba dopravní infrastruktury k tomu, aby se po ní mohla převážet vojska a vybavenost armády.“
Klasické projekty, na něž dosud EU přispívala, mohou být takto do jisté míry utlumeny. „Priority se mění, koláč je omezen. Na druhou stranu se snažíme, aby i v doma platilo heslo, že nižší kohezní rozpočet nemusí nutně znamenat méně finančních prostředků. Existují návratné finanční nástroje, které jsou při adekvátním způsobu využití schopny mobilizovat soukromý kapitál. Ve výsledku je finančních prostředků více, dokonce při jednorázovém dotačním rozdělení. Je třeba přepnout mysl,“ podtrhuje host dubnového podcastu s poukazem na určitou českou setrvačnost při tvorbě scénářů čerpání a operačních programů.
„Máme co dělat s jistým nedostatek odvahy… S jakýmsi myšlenkovým stereotypem, že když to fungovalo v minulosti, může to fungovat i nadále. Myslím, že to dneska neplatí.“
Kontakt:
Igor Záruba
manažer projektu
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
